Výlet na bledule

PĚŠÍ VÝLET NA BLEDULE

21. března jsme se vydali pěšky přímo od školy do bleduliště v rezervaci Ransku.

Cestou jsme dávali velký pozor, aby nám neunikl ani jeden příznak nastupujícího jara, a tak nám neunikla koťátka ve Slavětíně, krokusy v zahradách u domů, trsy sněženek a dalších kytiček u cest. Když jsme došli k lesu, užívali jsme si chladný vlhký vzduch a zpěv ptáků, kdo byl pozorný, viděl kvést lýkovec a devětsil, no a bledule už musel zaznamenat i ten, kdo pozorný nebyl, protože takové množství bílých květů přehlédnout prostě nešlo.

Uprostřed lesa jsme potkali pana hajného, který poutavě vyprávěl o lese, zvířatech, lidech, kteří v lese pracují, a na závěr odpovídal zvídavým dětem na otázky.

Příjemně unaveni jsme došli až na autobusovou zastávku, odkud jsme jeli autobusem do školy na výborný oběd.

Výlet se nám povedl, děti se prošly, nadýchaly čerstvého vzduchu a získaly mnoho nových vědomostí.

Šli jsme na bledule do Nového Ranska. Cestou jsme viděli sněženky, bledule, devětsil, lýkovec, zajíce, srnku, veverku. V lese na křižovatce jsme se nasvačili. Přijel za námi pan hajný, který měl psa jménem Leonardo. Říkal, že tu žijí vlci, lišky, srnky a jezevci a žili tu prý i rysi. Také nám vysvětlil, kdo je hajný, kdo lesník a kdo myslivec.

Potom jsme pokračovali na bledule, a když jsem je viděla, tak jsem si říkala, že to není možné, protože jich tam bylo hodně a byly krásné!

Cestou jsme sbírali s paní ředitelkou odpadky. Mě (Barču), Terku a Jáňu to zaujalo a v pátek navečer a v sobotu  ráno jsme šly sbírat odpadky po Oudoleni a moc nás to bavilo. Bledule se mi líbily!

Šli jsme kolem babiččina domu, kde jsme jí zamávali. Potom jsme šli na zastávku, kde jsme chvíli čekali na autobus, potom si pro nás přijel. Moc se mi to líbilo a jsem ráda, že jsem tento rok mohla jít.

Elenka, Barča, Megí (5. ročník)