Den v přírodě

SOUTĚŽENÍ V PŘÍRODĚ

               Dne 23.června si odcházející páťáci na rozloučenou připravili pro své spolužáky den soutěží v okolí školy. Počasí jim přálo, přestože brzy ráno pršelo, vyčasilo se včas a akce se vydařila bezchybně.

Páťáci se projevili jako překvapivě zdatní organizátoři, každý z nich si přichystal své stanoviště, na kterém mladší spolužáci plnili zajímavé úkoly a dostávali razítka na své průvodní listy.

Soutěžící byli vypouštěni do terénu ve skupinkách. Aby se nenudili, než vyrazí první parta, paní ředitelka jim dala za úkol jednoho ze skupiny obléci do originálního outfitu vyrobeného z dopisních obálek. Vznikla řada módních kreací, za které by se nemuseli stydět ani renomovaní módní návrháři. Poté byla jednotlivá družstva postupně vypouštěna za dobrodružstvím.

První stanoviště měl na zahradě u jezírka rybář Jáchym a děti mu pomáhaly lovit ryby z jezírka. Měl i rybářský stan a rybářské potřeby.

Druhé stanoviště připravila Nelča „Činčila“, která měla klec s živými opravdickými nefalšovanými chlupatými roztomilými činčilami. Děti byly nadšené a činčily si se zájmem prohlížely. Činčily si prohlížely děti s menším zájmem, neboť jsou noční zvířata a přes den dávají přednost spánku. Nelča měla nachystané pro starší děti křížovky a pro mladší školkáčky omalovánky.

Na třetím stanovišti v parku u školy, které připravila Ája, si děti vylosovaly dopravní prostředek, na kterém musely absolvovat slalom. Závodníci dosahovali značné rychlosti na kole a koloběžce, méně značné rychlosti na motorce – odrážedle a šlapacím traktoru, náročná byla jízda na skateboardu, ovšem nejzapeklitější bylo skákat nebo se alespoň udržet na pogo – sticku.

Na louce u chaloupky bylo páté stanoviště, kde archeolog Jirka pracoval s detektorem kovů. Naučil soutěžící zacházet s detektorem a ti si pak museli sami najít sáček s hřebíčky, které předtím Jirka mazaně ukryl v louce pod posekanou trávou. Když se soutěžící konečně hřebíčků zmocnili, nesli si je s sebou na další stanoviště.

Páté stanoviště si nachystala na cestě u lípy truhlářka Péťa. Zde se dětem hodily ty nalezené hřebíčky, protože truhlářka měla připravená prkénka a kladívka. No a co by se tak mohlo od soutěžících čekat, než že zatlučou hřebíčky do prkénka. Ale aby to neměli tak jednoduché, měl vzniknout nějaký tvar. Prkénko s hřebíčky se mělo ještě dále hodit, tak ho žáci popadli a putovali s ním k dalšímu stanovišti.

Poslední, tedy šesté stanoviště se nacházelo na zpáteční cestě ke škole a připravil si ho truhlář Jenda. Měl nachystané dřevěné medaile s mašličkami a spoustu barviček, kterými si každý medaili vyzdobil dle svého vkusu.

Po návratu do školy se hodila prkénka s hřebíčky, protože si mohl každý dle libosti proplést mezi hřebíčky různobarevné bavlnky a vytvořit tak nevšední umělecké dílo.

Kdo na závěr odevzdal průvodní list se správným počtem razítek ze všech stanovišť, obdržel poukázku na nanuka dle vlastního výběru v místním COOP shopu.

Den soutěžení v přírodě se velice vydařil, a to zejména díky páťákům, kterým za to náleží velký dík a ještě větší pochvala.